
Vyšlo 09. 02. 2012
str. 63 | Jiří Fiala
Kdysi dávno jsem napsal pro tento časopis článek Testování testování,2) v němž jsem vyprávěl o tom, jak vlastně k testování (mentálních, duševních schopností) došlo: psychologie se chtěla vyrovnat přírodním vědám – a jak jinak, než že také bude měřit (subjekty), protože jen tak bude...
str. 103 | Vladimír Hampl
Před několika týdny zemřela prof. Lynn Margulisová.1) Pokud je vám to jméno povědomé, ale zrovna si ne a ne vzpomenout, napoví její zásadní počin, který bez nadsázky proměnil biologické myšlení – teorie seriální endosymbiózy, podle které byla eukaryotická buňka postupně vystavěna při...

str. 110 | Petr Houdek
Přiznám se zpočátku, že při čtení Ekonomie sedmi smrtelných hříchů (Vesmír 90, 652, 2011/11) Michala Horného jsem mnohokráte vzal jména božího nadarmo. „Za důsledek hněvu je nejčastěji považována ztráta racionálního uvažování, tedy základního předpokladu klasické ekonomie,“ tvrdí...

str. 116 | František Houdek
Vzpomínám, že jako kluk jsem babičku zlobíval mimo jiné tím, že na její občasné nabádání „Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!“ jsem odmlouval: „Ráno bývá moudřejší večera!“ A přesně tohle mi na pojednávané knize trošičku vadí; autoři si vybrali nějakou zažitou...

str. 115 | Ivan H. Tuf
Richard Dawkins může zemřít. Tedy ne že bych mu to přál! Ale kdyby náhodou teď někdy umíral, myslím, že by mohl umírat spokojený s tím, že stihl napsat své životní dílo. Alespoň tak hodnotím jeho poslední (u nás vydanou) knihu.
V únoru 2009 by Charles Darwin oslavil dvousté narozeniny a...

str. 75 | Daniel Vaněk
Ve své glose Genetický „doškolovák“ jménem CSI (Vesmír 90, 140, 2011/3) jsem uvedl 10 zažitých mýtů o „skvělých a neomylných chlapcích z kriminalistických laboratoří“. Bylo by ale kálením do vlastního hnízda, abych za justiční omyly obviňoval pouze genetiku a další obory znaleckého...
str. 76 | Miloslav Petrusek
V humanitních vědách jsme donedávna žili v časech „post“. Tato předpona ovládla téměř celý humanitní „diskurs“, takže máme postfordismus, posthistorii, postmaterialismus… Ale snad z této přehršle „postů“stojí nejméně jeden za to, aby byl skutečně vzat vážně a domyšlen,...
str. 73 | Jaroslav Petr
Severoameričtí včelaři bijí na poplach. Jejich včelstva hynou. Krajně znepokojení jsou i pěstitelé mnoha plodin závislých na opylení včelami. Ti už zaznamenali citelné ztráty na úrodě.
První velké včelí vymírání propuklo v roce 2006 a navzdory všem snahám včelařů a veterinářů se...
str. 71 | Petr Zouhar
Oxid dusnatý (NO) je mezi biology velice populárním plynem. Představuje významnou signální molekulu v četných tkáních lidského těla. Bylo objeveno hned několik enzymů, které mají za úkol NO připravovat. Rozpaky budí skutečnost, že podobné enzymy mají ve své výbavě i četné grampozitivní...
str. 72 | Petr Houdek
Proč obyvatelé některých národů hojně spoří, dlouho plánují na stáří, a příslušníci jiných kultur žijí spíše přítomností a na dluh? Proč občané některých zemí častěji umírají na nemoci, jež jsou důsledkem krátkozrakého rozhodování – upřednostní krátkodobou slast s...

str. 106 | Petr Šíma, Bohumil Turek
Pokročilá glykace a lipoxidace
Nejšetrnějšími technologiemi zpracování potravin jsou vaření, vaření v páře a dušení. Při moderních technologiích – jako je ionizace, ozařování, mikrovlnné tepelné zpracování a přidávání různých aditiv pro zvýšení skladovatelnosti, vzhledu...
str. 66 | Václav Cílek
Neonormalizace (autor snad S. Komárek) je sterilizační proces politického zprůměrování. V české společnosti začíná někdy po roce 2000, kdy začalo docházet k omezování počtů alternativních pořadů ve státních médiích, alternativních časopisů a různých akcí podporovaných grantovými...
str. 68 | Štěpán Bahník
O čase stráveném čtením oblíbeného časopisu, sledováním filmů či jinou zálibou lze přemýšlet jako o ušlé příležitosti vydělávat peníze. Hodnota našeho volného času je dle tohoto pohledu daná tím, kolik bychom si mohli vydělat, kdybychom místo něj pracovali. Jak však ukazuje nový...
str. 68 | Jiří Lehejček
Když tají ledovce, teče voda. Tvrzení nepříliš překvapivé. Jak ale může tato voda vyvolat bleskové povodně, když ledovce odtávají relativně pomalu? Krásný příklad periglaciálního jezera Petrova z pohoří Ťan-Šan v Kyrgyzstánu nám to může objasnit. Tavná voda se zde akumuluje za bývalou...

str. 113 | Boris Cvek
Feynman se ve své knize Neobyčejná teorie světla a látky1) obrací na čtenáře těmito slovy: „To, co vám budu vykládat, učíme naše studenty fyziky ve třetím a čtvrtém roce studia – a vy si myslíte, že to řeknu tak, že tomu budete rozumět? Ne, nemůžete tomu rozumět. Proč vás s tím tedy...
Diskuse: 1
str. 108 | Zuzana Štěrbová, Jaroslava Valentová
Otázka výběru partnera je dlouhodobě v popředí zájmu nejen mnohých odborníků, ale i laické veřejnosti (důkazem může být jakýkoli lifestylový časopis, ať už pro ženy, či pro muže, ze zásady obsahující rubriku „vztahy“). Snaha odhalit klíč, podle něhož si vybíráme partnery, je...
str. 71 | Petr Dvořák
Z hlediska rozšíření mají volně žijící bakterie jedinečné vlastnosti. Jejich populace jsou velice početné, rozmnožují se pouze nepohlavně, tvoří trvalé spory a jejich schopnost šíření je pokládána řadou autorů za téměř neomezenou. Může tedy být geografická izolace významným faktorem...
str. 70 | Pavel Hošek
Cykasy jsou evolučně velmi stará skupina rostlin. Vznikly asi před 260 miliony let, největšího rozvoje dosáhly během jury a křídy (před 200–60 miliony let) a od té doby se příliš nezměnily. Avšak druhy, které obývají zemi v současnosti, jsou překvapivě velmi mladé. Nedávný průzkum...
str. 70 | Jiří Patočka
Rtuť je velmi toxický kov a ve formě metylrtuti je celosvětově rozšířenou znečišťující látkou, která má značný dopad na ekosystémy vodních živočichů. Velmi citliví jsou zejména ptáci, u nichž metylrtuť mění hladiny sexuálních hormonů a narušuje jejich rodičovské chování (Bird...
str. 67 | Petr Heneberg
Laktobacily patří mezi běžné střevní bakterie, o jejichž příznivém vlivu na průběh trávení nepochybuje snad nikdo mezi biology, a zároveň je znalost této skutečnosti široce rozšířena mezi veřejností (zejména díky vtíravé reklamě producentů probiotik). Pro zajímavost, mikrobi žijící v...

str. 67 | Pavel Duda
Mosasauři byli skupinou mořských plazů, která v období svrchní křídy dominovala světovým oceánům (na pomyslném trůnu vystřídali převážně triasové ichtyosaury a jurské plesiosaury). Ačkoli mnozí z nich připomínali svým vnějším vzhledem krokodýly, nebyli jim blízce příbuzní. Šlo o...
str. 67 | Jiří Lehejček
Zajímavou metodou, která pomohla poodhalit paměť naší krajiny, je srovnávání životních podmínek glaciálních plžů s jejich dnešními biotopy. Jejich vápenné schránky se výborně fosilizují ve spraši, které bylo u nás díky pleistocenním větrům, vanoucím mezi dvěma ledovcovými štíty,...
str. 65 | Lubor Mojdl
Článek profesora Fedora Čiampora je jedinečným příkladem skutečně kompetentního výkladu problematiky, která je laikům – tedy těm, pro něž není biologie či medicína hlavním oborem činnosti – poněkud nejasná. Skutečně, virologie je většině lidí málo známá, nejde tu jen o chřipku, ale...

str. 68 | Jan Robovský
Šest druhů amerických vačic rodu Didelphis má zvláštní morfologickou úpravu krční páteře, konkrétně zmohutnělé a do sebe zaklíněné trnové výběžky druhého až šestého krčního obratle. Tato přestavba má na život vačic výrazný vliv, protože omezuje pohyblivost krku jak do stran, tak...

str. 69 | Oldřich Nedvěd
Nosatci jsou druhově nejpočetnější čeledí brouků (70 000 popsaných druhů) – či vůbec organismů, kdyby kategorie čeleď měla u jiných skupin srovnatelný význam. Jak český název napovídá, pyšní se většinou noscovitě prodlouženou hlavou. Ne vždy; třeba taková podčeleď kůrovci...
str. 69 | Lenka Kovačiková, Jan Robovský
Průzkum vápencové jeskyně Razbojničija na Altaji, v oblasti jižní Sibiře, odhalil více než 71 000 savčích kostí a jejich fragmentů. Mezi nejvýznamnější nálezy patřily lebka a čelisti vlka, které se svou velikostí blížily psům. Zajímavé bylo datování nálezů, provedené nezávisle ve...
str. 69 | Jiří Lehejček
Na světě je další metoda zkoumající paleoklima. Hodí se na alpinský ekosystém peruánských And, tedy oblast vysoce citlivou na výkyvy klimatu. Navíc dosahuje perfektního, méně než padesátiletého rozlišení pro celou druhou polovinu holocénu. Základ metody vychází z předpokladu, že při...
str. 69 | Pavel Hošek
Postranní čára u ryb je smyslový orgán založený na mechanoreceptorech, které jsou citlivé k proudění vody, tedy vlastně ke změnám tlaku .Donald Faber se svými kolegy z Albert Einstein College of Medicine v New Yourku však objevil, že slouží také k vnímání zvuků a vibrací. Karas zlatý...
str. 68 | Pavel Hošek
Jen velmi vrácně lze spatřit mravence pátrajícího po kořisti ve velké pavoučí síti. Přitom se v nich (a kolem nich) nachází mnoho zbytků po pavoučí hostině, které by pro mravence mohly znamenat snadno získanou potravu. Zjistilo se, že např. pavouci druhu Nephila antipodiana umisťují na vlákna...
str. 74 | Jaromír Kutík
Vnější obalová membrána chloroplastů, kterou prochází sluneční světlo do fotosyntetizujících organel rostlinných buněk, začala vzbuzovat velký zájem buněčných biologů teprve před několika lety. Tehdy se zjistilo, že to není přeměněná membrána potravní vakuoly, jíž při...

str. 118 | Jakub Potůček
Architekt Ladislav Lábus není jen autorem vynikajících staveb, charakteristických osobitým, těžko zaměnitelným rukopisem, je autorem i několika výjimečných rekonstrukcí památek moderní, vesměs funkcionalistické architektury. Díky němu se tak můžeme obdivovat obnovené kráse Paličkovy vily v...
str. 65 | Jarmila Pospíšilová-Šteflová
Autor je mladý muž a v životě patrně sexuálně úspěšný, protože z jeho článku vyplývá přesvědčení, že mezilidské, potažmo mezinárodní či jiné až globální vztahy se dají vysvětlit sexem, řešit sexem, manipulovat sexem, případně sexem hrozit či jím něco napravovat.
Bude zajímavé...

str. 83 | Stanislav Vaněk
V roce 1378 v Praze umírá Karel IV. V Číně byl tou dobou u moci již deset let první panovník dynastie Ming – Ču Jüan-čang, který vládl jako císař éry Chung-wu. Dne 2. února 1421 odmítl polský král Vladislav nabídku husitského poselstva, aby se stal českým králem. „Onoho dne se u...

str. 80 | Jan Bensch
První člověkem zkonstruovaný jaderný reaktor postavil a spustil Enrico Fermi se svými spolupracovníky pod tribunou univerzitního fotbalového stadionu v Chicagu koncem roku 1942. Byl to milíř z grafitových cihel, které sloužily jako moderátor, do něhož se ručně zasouvaly tři palivové tyče. Celý...
Diskuse: 1

str. 77 | Vladimír Vondrejs
Teprve asi 80 let po Mendelových a Miescherových objevech došlo k zasnoubení genu s DNA. Byly to hlavně výsledky Oswalda Averyho a jeho spolupracovníků (1944), kteří svými experimenty přesvědčivě ukázali, že látka přenesená mezi bakteriálními buňkami při procesu transformace vyvolává...

str. 96 | Lenka Záveská Drábková
Již roku 2003 skupina zoologů z Guelphské univerzity v kanadském Ontariu navrhla čárový kód života (DNA Barcoding of Life) jako způsob identifikace organismů na Zemi (obr. 2). To by znamenalo revoluci v taxonomické práci (viz Vesmír 87, 294, 2008/5) a především u „nesnadných“ skupin umožnilo...

str. 92 | Jiří Kubásek
V minulém dílu jsme si popsali, co nejspíše vedlo ke vzniku metabolismu C4. Dnes si na praktických příkladech ukážeme, v jakých podmínkách jsou druhy C4 úspěšné, kde je jejich přirozené rozšíření a jaká je jejich úloha v ekosystémech.
Nejdůležitějším faktorem, který určuje úspěšnost...

str. 100 | Filip Stehlík, Jaroslav Kadlec
Prosincový Vesmír uveřejnil příspěvek referující o záznamu v sedimentárním archivu řeky Moravy ve Strážnickém Pomoraví. Domníváme se, že bude pro čtenáře užitečné, když autorův zjednodušený pohled na komplexní problematiku říčních procesů doplníme.
Chování říčních systémů...