Změny hydrologického režimu v západní Evropě
Letos prožívají některé části západní Evropy během tří let již podruhé desetileté, či dokonce stoleté vody. Záplavy na dolním Rýnu plnily koncem ledna 1995 noviny a mnoho lidí se ptalo, co se vlastně s řekami děje a jak dlouho se velké povodně budou vyhýbat českým zemím. Těsně před velkými záplavami v západní Evropě byl z Holandska rozeslán environmentální časopis "Change" (vol. 23, December 1994) s prorockým článkem o očekávaných hydrologických změnách. Holandsko je nejenom zčásti pod mořem, ale také leží na mohutné říční deltě systému Rýn-Šelda-Meusa, takže veškerá vodní tematika je zde sledována snad nejbedlivěji na světě. Roční průtok systému Rýna je téměř 100 km3 sladké vody, která je kontrolována rozsáhlým systémem hrází a čerpacích stanic. Bez nich by až 50 % plochy Holandska podléhalo každých několik let zátopám. Sedm velkých studií se v uplynulém roce zabývalo vodním režimem západní Evropy a dospělo k těmto hlavním závěrům:
Měsíc po rozeslání zprávy se část předpovězených dopadů začíná plnit. Co to znamená pro Českou republiku?
Především: zdrojová oblast říčního systému Rýna neleží od České republiky příliš daleko, takže část závěrů můžeme s určitou opatrností vztáhnout i na naše území. Celkový závěr je ten, že v příštích letech musíme počítat sice s obdobnými ročními průměry, ale s většími extrémy, a to zvláště s vysokými zimními stavy vody a s letními suchy.

















