Urážka a pocta tímtéž slovem

Označení husita je dnes vyslovováno s úctou, ale v době husitské bylo natolik hanlivé, že pro vyslance z Čech se na basilejském koncilu nesmělo použít (oni sami si říkali boží bojovníci nebo věrní Čechové).

Psohlavci je podle Jungmannova slovníku hanlivé pojmenování Tatarů a Turků, vrchnost tak říkala uživatelům chodského nářečí. Chodové se sami psohlavci nenazývali ani neměli psí hlavu na praporech (tu jim tam nakreslil až M. Aleš).

S úctou vyslovované pojmenování obránců Tobruku pouštní krysy vzniklo rovněž jako nadávka, pochází z úst přisluhovače nacistů W. Joyce, po válce v Anglii popraveného za velezradu. V tomto případě nadávku změnili v čestné označení sami obránci nepostrádající smysl pro humor. (Naše řeč 80, 113, 1997/3)