Stvořila Měsíc gigantická kolize?

Od r. 1969, kdy se planetologům dostaly do rukou první vzorky měsíčních hornin, bylo jasné, že Měsíc toho má se Zemí společného víc, než si do té doby připouštěli. Chemická a geologická data mluvila ve prospěch hypotéz společného původu. Mezi tyto hypotézy patří také představa, že Měsíc vznikl kolizí Země s jiným tělesem v rané fázi vývoje Země. Oživila ji na zasedání sekce planetárních věd Americké astronomické společnosti planetoložka Robin Canupová z Coloradské univerzity v Boulderu. Zakládá svou hypotézu na analýze měsíčních hornin z projektu Apollo. Podle Canupové se Země ještě v roztaveném stadiu střetla s masivním tělesem, které kolem Země vytvořilo prstenec podobný prstenci planety Saturn. Hypotéza sama není nová: zabývali se jí již v 80. letech harvardští planetologové. Předpokládali, že se Země srazila s tělesem velikosti Marsu. Canupová simulováním procesu na počítači ukázala, že těleso muselo být nejméně třikrát tak veliké, neboť z hmoty vymrštěné do prostoru se na vytvoření Měsíce mohlo podílet něco mezi 15 a 50 %, zbytek spadl zpět na Zemi. Zůstal však jeden problém: impakt této velikosti by musel významně zvýšit rotaci Země. Co rotaci Země zpomalilo? Argument, že to byl další impakt, který působil v opačném směru, se zdá býti příliš svévolným. (Forida Today, 29. 7. 1997)