Slovo má Dave Jensen

Právě jsem se vrátil z jednoho z nejkrásnějších pracovních pobytů v mém životě. Byl jsem pozván, abych v pražské pobočce společnosti Sigma Xi ¹⁾ hovořil o různých vědeckých kariérách. Ta zkušenost byla osvěžující. Když jsem předvedl svůj příspěvek, dověděl jsem se více o tom, jak vědci pohlížejí na koncepci podnikatelských vztahů.

Moje řeč začínala celkovým přehledem biotechnologického průmyslu a alternativních povolání, jež průmysl vytvořil pro vědce. K tomu, aby se v České republice rozvinuly vědecké parky, je potřeba, aby se z mnoha vědců stali podnikatelé. A to bývá komplikované v každé kultuře. Zpočátku jsem si nebyl jist, jak to bude fungovat v čerstvě demokratické zemi.

Na tuto oblast českého zájmu (pustit se do podnikání) jsem skutečně nebyl připraven. Ačkoli čeští vědci vyjádřili zájem o „vlastní prosazení“ a „průmyslovou spoupráci“ na stejné úrovni, jak je běžné ve východoevropské kultuře, přesto mne vyzvání, abych napsal článek pro jejich český vědecký časopis Vesmír, šokovalo. I ve Spojených státech se totiž takové náměty objevují spíše v průmyslových obchodně zaměřených časopisech.

Je několik dobrých důvodů, které mluví pro to, aby podnikatelské rysy zkoumali všichni vědci. Níže uvádím, proč by bylo – bez ohledu na budoucí zaměření vašeho povolání – dobré vědět o podnikatelské kultuře více:

• Biotechnologický průmysl je zabydlen podnikateli. Dokonce když plánujete jen dílčí spolupráci s průmyslem, vyplatí se vědět, co tyto lidi pohání.
• Budoucí zaměstnanci biotechnologických oborů mohou lépe odhadnout rizika a přínosy své osobní profesní investice, jestliže rozumějí podnikatelské kultuře. Zaměstnanci podnikatelské firmy mohou pracovat efektivněji se zakladateli společnosti či zakladatelskými týmy a lépe uvažovat o budoucnosti firmy.
• Můžete se v budoucnu ocitnout „na špičce“ v nějaké nové oblasti, kde by se vyplatilo rozvinout podnikatelské rysy předem.

Mnoho význačných vědců, kteří dali přednost základnímu výzkumu v Akademii před průmyslem, přesto věří, že myslet jako podnikatel se vyplácí. Podnikatelské chování může pro jednotlivého vědce vytvořit stejné hodnoty jako jeho mateřská instituce. Profesor John Kopchick, molekulární biolog z Edisonova biotechnologického ústavu prestižní Ohijské univerzity, mi nedávno řekl, že on osobně dává přednost vědcům-podnikatelům:

„Moje organizace ode mne očekává,“ řekl Kopchick, „že budu dělat solidní výzkum, který povede k novým objevům, jež vedou k ochraně technologií – a ty jsou intelektuálním vlastnictvím.“ Dále vysvětluje, že to vše směřuje k licencím a formování nových společností. Kopchick, který má průpravu jak v akademické, tak v průmyslové vědě, dodává, že dosavadní ohniska dobré vědy nemají v úmyslu bránit podnikatelskému myšlení. Jeho ústav býval velmi nekompromisní v ochraně licencí vztahujících se k jeho práci a to ho přivedlo k nápadu, aby se zapojil do vznikající biotechnologické společnosti.

O podnikatelích byla napsána spousta publikací, ale jen pár se jich zabývá podnikateli ve vědě. Jedna z nich se jmenuje „Čtyři cesty k podnikatelskému úspěchu“ a napsal ji John B. Miner. ²⁾ Přestože snad mohl do své případové studie zařadit jako příklad více vědců, poskytuje užitečné srovnání čtyř typů, které se obecně vztahují k rozvoji podnikatelského myšlení. Vědec-podnikatel spadá do kategorie, kterou nazývá „generátor expertních idejí“. Rysy, jež Miner připisuje tomuto typu podnikatele, jsem zkombinoval s rysy charakterizujícími biotechnologický průmysl:

• Touha zavádět novoty. Při základním výzkumu nebo vývoji nového obchodního modelu získává vědec-podnikatel pocit uplatnění vlastních schopností, a to jak prostřednictvím objevu, tak při inovacích. Stálé inovace jsou pak podstatnou částí jeho pracovního zadostiučinění.
• Láska k myšlení. Vědec-podnikatel se vyvíjí prostřednictvím nápadů, které jsou vpravdě hnací silou podnikatelského myšlení. Takový člověk získává informace stejně dobře intuicí jako z výzkumu či z diskuse. K motivaci možná často patří i potřeba osobního uznání a touha dosáhnout předem stanoveného cíle.
• Přesvědčení, že rozvoj nových technologií je rozhodující ve strategii jejich podniků. Jakkoli všichni vědci-podnikatelé začali s toutéž láskou k základnímu výzkumu, mohou nakonec zjistit, že každý nový objev představuje základ pro budoucí produkt nebo technologii.
• Dobrá inteligence. Náležitý úsudek spolu se schopností zvládnout abstrakce, koncepty a ideje – to jsou charakteristické znaky podnikatele. Tyto prvky se nacházejí ve vědecké populaci obecně, když se však v rozvoji nových myšlenek uplatní inteligence spolu s obchodním důvtipem, zrodí se vědec-podnikatel.
• Schopnost rozumět rizikům. Když slyšíme slovo „podnikatel“, můžeme si myslet, že je to nějaký nekonvenční, adrenalinem štvaný začátečník. Ve skutečnosti se vědec-podnikatel spíše vyhne nepřiměřenému riziku. Může studovat situaci a dopředu určit možné alternativy. Vědec-podnikatel se může pustit do toho, co ostatní považují za riskantní oblast, protože již analyzoval situaci a zjistil, že skutečné riziko je malé.

Jestliže jste si pročetli předchozí soupis podnikatelských rysů, můžete říci (a možná řeknete) „hele, to jsem já“. Nicméně některé z těchto rysů jsou již vtloukány do hlavy vědcům od počátku jejich graduálního studia. To jsou dobré zprávy, protože jako vědci jste dosud rozvíjeli schopnost kritického myšlení a k tomu přibývá láska k zavádění nového – obojí je pro podnikatelského ducha nezbytné.

Ať je to tak nebo onak, obchodní bystrozrak a zdravá dávka reality jsou rovněž velmi důležité. Mnohé bylo napsáno o nesouladu akademických a obchodních očekávání, kdy naivita může zabít prvotřídní technologické podniky dříve, než získají pevnou půdu pod nohama.

Obtížnou částí úkolu bude nalézt vhodné prostředí, v němž by se daly testovat vaše podnikatelské schopnosti. Jak víte z Kopchickovy poznámky, nemusíte být v průmyslovém biotechnologickém prostředí proto, abyste se cvičili v podnikatelském myšlení. Pěstovat to lze právě tak snadno, jako dělat na místě akademického postdoka základní výzkum. (V Kopchickově příběhu je jeden z jeho postdoků také zakladatelem nové biotechnologické společnosti.)

V příštím sloupku pro Next Wave chci nabídnout přehled cest, na nichž můžete rozvinout podnikatelské touhy ve vašich současných institucích, a předložím nějaké zajímavé případové studie těch, kteří byli před vámi. Někteří z nich budou podnikatelé, které jsem potkal na svém nedávném výletě v České republice. ³⁾