Pravda, polopravda, lež

[...] Pravda objektivní ve své podstatě bývá suchopárná, pokud se netýká našich prožitků. Ty lze zprostředkovat a záleží pak ani ne na šíři zorného úhlu interpretátora, jako na jeho schopnosti vemluvit se a vytvořit iluzi korespondující s našimi představami a možnostmi pochopení. I slůvko lež tvoří s pravdou jeden celek složitějšího řádu než jednotlivé protipóly separované každý na jednu stranu barikády. Pravda komeníka a pravda kováře ve slovech Jakuba Demla, pravda v synonymech Karla Čapka, pravda Tomáše Kempenského, který balancuje slova ke zkrocení šelmy v člověkua k posílení symbiózy, komenzálizmu mezi lidmi a účelově je prokládá příkazy. [...]