Jiří BAMBAS: Březohorský rudní revír

Dolování na Příbramsku začíná snad již v prehistorických dobách, ale během celého středověku šlo spíš o opakované, nepříliš významné pokusy. Sláva příbramského dolování patří cele 19. stol., kdy tato lokalita byla jediným velkým podnikem českého rudního hornictví, který se vyplácel a jenž byl schopen obstát v konkurenci levného amerického stříbra. Ještě okolo r. 1750 se těžba pohybovala v hloubkách okolo 100 m. K obratu ve vývoji dolování došlo r. 1780, kdy byla na návrh hormistra Allise zřízena Vojtěšská těžní jáma. K ní záhy přibyla jáma Anna a začalo se pracovat na Dědičné štole. Další rozmach prací byl umožněn zavedením parních strojů. Na Vojtěchu bylo r. 1875 poprvé na světě dosaženo hloubky l 000 m.

Kniha J. Bambase nás informuje o historii dolování, geologii a metalogenezi oblasti, báňské technice a celkovém rozsahu důlních děl. Je to po téměř století nová monografie věnovaná příbramskému rudnímu revíru, navíc z pera člověka, který jej detailně zná. Připomeňme, že roku 1995 uplyne 100 let od úmrtí Františka Pošepného, profesora geologie na Vysoké škole báňské v Příbrami, a že před 170 lety se narodil prof. Jan Krejčí, otec české geologie.