Akta X aneb Věda dostala na frak

Renomovaný americký časopis Nature Genetics (impakt faktor 35) se občas zabývá obrazem vědy v populární kultuře. Nedávno J. Goldmanová a M. Pillinger shlédli film Akta X a nebyli nadšeni ani dějem, ani znalostmi scenáristů a jejich odborných konzultantů. Poukazují na to, že když byla agentka FBI Scully infikována nepozemským virem, účinek se projevil okamžitě. Působení viru nepodléhá žádným pravidlům (snad jen pravidlu co největšího vizuálního efektu). Všechny viry, i ty nepozemské, však potřebují určitý čas, aby se v těle hostitele stihly rozmnožit. Teprve pak se mohou nějaké účinky projevit. Antivirová vakcina, kterou agentce Scullyové aplikoval druhý agent Mulder, zabírá též okamžitě. Patrně ke svému působení nepotřebuje buňky imunitního systému.

Článek mě zaujal ani ne tak kvůli filmu Akta X, jako kvůli tomu, že čeští vědci nejsou zajedno v otázce, zda má cenu reagovat na bludy, které v českých médiích šíří různí astrologové, homeopati ad. Asi to smysl má, když se poukazování na nesmysly věnuje i nejlepší genetický časopis na světě. (Nature Genetics 19, 316, 1998)

Pozn. red.: Různých bludů bude patrně bezpočet. Ani vědci nebudou mít na všechny shodný názor. Je věcí rozhodnutí každého z nich, čemu věnují svůj čas. Někoho třeba parazitování na bludech uspokojí. Reagovat na konkrétní blud může mít smysl, otázkou zůstává kde a jak. Právě tak jako, zda dobrý článek o tom, co věda umí, přesvědčí o hodnotě vědy více než negativní vymezování, co věda není.